Cesta samuraje, rok sedmý

Je květen a blog SoftWare Samuraj má narozeniny. Něž sfouknu pomyslné svíčky, trochu si zavzpomínám, co se od minulé oslavy událo.

Asi to nebude veselý článek - dlouho jsem se na něj mentálně chystal a stejně si nejsem úplně jistý, jak to dopadne. Emoce jsou někdy silnější, než rozum.

Co bylo

Mám za sebou těžký rok. A byť, z hlediska blogování, to byl rok velice úspěšný, tak co mi v hlavě utkvívá, jsou ty negativní věci.

Doba temna

Je to rok a měsíc, co jsem v minulé práci oznámil, že odcházím. A začaly se dít věci. Nebylo to rozhodnutí z čistého nebe - už měsíce a měsíce to k tomu spělo a ačkoliv jsem o tom otevřeně referoval svému bývalému šefovi (říkejme mu BŠ) na pravidelných 1:1 a vysílal jasné varovné signály, tak BŠ s chápavým úsměvem sledoval, jak klasám pod hladinu řeky Styx.

Je to takový ten klasický příběh: Šéfové nejvíc přetěžují svoje nejlepší pracovníky. A tak, když jsem pozvolna vyhodnotil situaci, že k žádné změně nedojde, udělal jsem dvě věci:

1. Aktivně jsem se vyvázal ze svých povinností, tedy hlavně budování týmu a technical recruitmentu a taky technical leadingu pod-staffovaného, špatně obsazeného a špatně řízeného projektu.
2. S konečnou platností řekl, že končím.

Odezva na sebe nedala dlouho čekat - BŠ mi obratem zrušil 1:1 a zavedl rádiové ticho:

• Po devět měsíců se mnou nekomunikoval,
• pracovně, společensky a lidsky mě ignoroval (ačkoli jsem pořád byl manažer týmu a ohledně projektu jsem měl největší zákaznickou, businessovou i technickou znalost),
• řešil věci za mými zády
• a když si myslel, že se nikdo nedívá, tak se mi zbaběle a nemorálně mstil.

Ale co už. I když jsem přemýšlel, že bych z toho vytěžil článek, který pracovně nazývám "O špatných šéfech" (BŠ by se umístil na stříbrné pozici), nevím, jestli se mi chce v takových sračkách rýpat. Některé běsy je lepší nechat spát.

Jak jsem psal, mé rozhodnutí zrálo dlouho a ve výsledku nebylo emocionální - neběžel jsem na HR třísknout výpovědí. Jenom jsem tváří v tvář oznámil, že budu končit a začal si hledat novou práci.

Během onoho "zrání" jsem si uvědomil, že potřebuji zásadnější změnu, než jen zaměstnání. Chci změnu více aspektů své práce: technologie, domény, role atd. A zároveň, některé své vysoce seniorní skilly, buď dočasně, nebo trvale opustit. A tak, když jsem se ocitnul na pracovním trhu, trvalo to dlouho, než jsem si něco vybral (a byl vybrán). Své zkušenosti jsem popsal v článku Smutná zpráva o stavu IT trhu. Bylo to většinou tristní a doufám, že minimálně dalších pět let to nebudu muset absolvovat.

Kromě těhle negativních věcí musím vyzvednout aspoň jednu pozitivní - našel jsem si na projektu (po odevzdání svých zodpovědností) svoji niku a mohl se tak po měsíce věnovat svojí oblíbené činnosti: prototypování. Vzniklo z toho několik článků (i když jsem jich původně plánoval víc), z nichž nejvíc si cením miniseriálu o SAMLu.

Nadešel poslední den v mé práci a... BŠ se se mnou ani nerozloučil. Ačkoliv si se mnou naplánoval schůzku (na nejposlednější možnou minutu), nakonec na mě neměl čas... měl totiž telefon 🤣, jistě důležitý. No, aspoň byl v té ne-komunikaci konzistentní. 🙉

Doba světla

Po 9 měsících temna (vidíte tu symboliku? 😁) jsem nastoupil do nové práce a... všude bylo plno světla, tráva zelenější, obloha modřejší, vzduch krásně voněl. No, každopádně jsem poslední tři měsíce velmi spokojený:

• Mám fajn šéfa (i když, to jsem o BŠ před pár roky říkal taky 😲).
• Jsem v týmu inspirativních lidí, od kterých se mám hodně co učit.
• Přesedlal jsem z Javy na Golang.
• Přesedlal jsem korporátních 3-vrstvých aplikací na cloud a big data.
• Nedělám projektově, ale produktově.
• Hlavním runtime prostředím pro mne (momentálně) není aplikační server, ale Docker.
• Z Continuous Integration jsem se přesunul na Continuous Delivery, konkrétně GitLab Pipelines. Jenkins je pro mne dnes stejný vtip, jako Maven.
• Sedím u okna s výhledem na fontánu a mám to autobusem 10 minut do práce.
• Letos jsem za 3 měsíce naběhal tolik, co loni za celej rok. 🏃

Má to i své stinné stránky - už si cestou do práce tolik nepočtu. 📖

Co bude?

I když moje křišťálová koule leccos naznačuje, je ošidné dělat předpovědi. Zejména, pokud jde o budoucnost (ha, ha, ha). O čem bych tak mohl psát, naznačuje předešlá sekce - vždycky jsem psal o tématech, která se týkala mé práce. Kromě těch nových témat, mi ale zbývá ještě pár oblastí z minulosti. Možná o nich napíšu, možná ne. Dejte vědět v komentářích, co by vás zajímalo.

Narozeninová otázka: O čem byste si rádi přečetli na blogu "SoftWare Samuraj"?

Další témata pište do komentářů.

— SoftWare Samuraj (@sw_samuraj) May 30, 2018

Související články

• Cesta samuraje, rok šestý
• Cesta samuraje, rok čtvrtý
• Cesta samuraje, rok třetí
• Cesta samuraje, rok druhý
• Cesta samuraje, rok první