Zobrazují se příspěvky se štítkemkanban. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkanban. Zobrazit všechny příspěvky

12. srpna 2014

Kanban, zprávy z fronty II

Máme za sebou, s týmem, další, úspěšnou implementaci Kanbanu. Projekt pomalu končí, je čas se ohlédnout. Jak to vypadalo, co fungovalo, co je potřeba zlepšit?

O projektu

Vzhledem k tomu, že z bezpečnostního hlediska se jedná o citlivé téma, nebudu psát nic o architektuře a technologiích. Což ale nevadí, protože z pohledu Kanbanu je obsah a typ projektu nepodstatný. Ale ať nám to povídání nevisí ve vzduchu, nastíním business case.

Výsledkem projektu je/bude webová aplikace, s jejíž pomocí si zájemci mohou online zažádat o různé typy víz a povolení (pracovní, k pobytu apod.) a také je eventuálně online zaplatit. Aplikace, jako taková, je velmi hloupoučká, veškerá business logika a workflow zpracování žádosti se děje na backendu, který už není součástí naší dodávky.

Team

Šlo o malý projekt, takže i malý tým - 2 vývojáři, 1-2 testeři/integrátoři, 1 technical leader, 1 project leader. Celkově (a konstantně během celého projektu) nějakých pět lidí. Pouze dva členové týmu měli předešlou zkušenost s agilním vývojem, s Kanbanem pak pouze jeden. Tým byl technicky seniorní, žádný junior.

Vizualize

Základním přikázáním Kanbanu je vizualizuj! Všechno, co jde (a dává smysl), vše, co dá lepší viditelnost projektu.

Kanban Board

První věc, která se (obvykle) vyzualizuje, je projektové/procesní workflow. Použili jsme jak fyzický, tak elektronický board. Ten elektronický byl založen na issue tracking (ITS) nástroji Redmine.

Bohužel, Redmine je, jako ITS, dosti nezralý/problematický a pro Kanban nemá žádný použitelný plugin. Problém jsme vyřešili "oklikou přes ruku" (= workaround) pomocí pluginu Wiki Lists, který dává přijatelný výsledek. Elektronický board byl primárním zdrojem informací a stavu.

Elektronický Kanban board (Redmine a Wiki Lists plugin)

Fyzický board byl druhotný zdroj informací. Používali jsme ho jako přirozené místo setkávání týmu (stand-upy). Další výhodou byla jeho neustálá přítomnost v open spacu. Takže všichni viděli :-)

Každý člen týmu byl zodpovědný za synchronizaci svých tasků mezi ITS a fyzickým boardem.

Fyzický Kanban board (stav na koneci projektu)

Co stojí za zmínku na fyzickém boardu: je zde název projektu a číslo aktuálního releasu, grafy statistik (viz dále), bankovky přivezené ze služební cesty. Předpokládám, že stavy workflow jsou samo-vysvětlující. Assignment jsem řešili pomocí labelů (Vit, Lub, Seb atd.).

Design kartiček

Na kartičkách, které na fyzickém boardu představují jednotlivé tasky, může být spousta informací. Na rozdíl od elektronické verze, kde bývá spousta atributů, má kartička jen omezený prostor. Proto je potřeba zvážit, jaké informace na ni dát, aby byla zároveň informačně dostačující a přitom srozumitelná. Velmi podrobně se tomuto tématu věnuje (výborná) kniha Kanban in Action.

My jsme začali a skončili u jednoduchého designu:
  • ID z ITS ve formátu #nnn (levý horní roh).
  • Zjednodušený název/summary tasku (uprostřed).
  • Zkratka komponentu/feature/user story (zeleně, pravý horní roh).
  • Délka setrvání ve stavu In Progress (červené tečky dole, tečka = den).
  • Indikátor kritické priority (červený vykřičník, nahoře uprostřed).
  • Indikátor blokace (červené B, pravý dolní roh).

Design kartiček

Class of Service

Když jsme projekt začínali, měli jsme všechny kartičky žluté. Postupně jsme pak zavedli classes of service. U tohoto konceptu je podstatné, že každá třída má přiřazenou specifickou politiku, jak s ní zacházet. Má třeba jiné workflow, jinou prioritu atd.

My jsme prvně odlišili tasky a bugy jiným workflow a bugy jsme na boardu odlišili růžovými lístečky (červené nebyly ;-)  Protože jsme měli zero bug policy, měl každý bug vždy vyšší prioritu než task.

Později jsme zavedli ještě jednu třídu pro tasky - má neintuitivní název intangible (termín přejímám z knihy Kanban in Action). Do téhle třídy spadají tasky, které nemají přímou, hmatatelnou business hodnotu, nicméně je potřeba je udělat. Jsou to věci jako různé konfigurace, interní dokumentace, refactoring apod. Tato třída měla (s výjimkou přípravy releasu) prioritu nižší, než task.

Třídy služeb (Classes of Service): žlutý - task, růžový - bug, zelený - intangible

Limit WIP

Moje zkušenost je zatím taková, že limitování WIP (Work In Process), je pro účastníky tou nejproblematičtější položkou Kanbanu - lidi vždycky nadávají, když jsou alokovaný na víc než jeden projekt, ale budou do krve hájit svůj "multi-taskinig". Myslím, že tady nás čeká ještě dlouhá cesta pomalé a trpělivé implantace principu stop starting, start finishing.

Malou podporu Kanbanu v Redminu už jsem zmiňoval. Limit WIP v něm nejde nastavit, tak jsme si ho definovali "jenom" jako politiku - každý by měl pracovat v daný čas jenom na jednom tasku. Fungovalo to jen z půlky dobře, vývojáři obvykle toto "omezení" dodržovali, testeři obvykle ne. Celkově bych ale řekl, že pokud je WIP nastavený jenom politikou, může to i přesto dobře fungovat. Chce to jen trpělivě lidi vzdělávat, jít příkladem a s klidem to vyžadovat. Poučení pro mne - být důslednější.

S WIP jde velmi často ruku v ruce otázka, co s blokovanými tasky? Není na to jednoduchá odpověď, částečně se to dá řešit flow, nebo politikou. Ale asi nejlepší je mít poučený tým - jak jsem kdesi četl (možná že Agile Samurai?) "zkušený agilní vývojář nikdy nezačne task, který není schopný dokončit". Čili prvně si task "před-nalyzovat" a odstanit rezistence a pak se teprve do něj pustit. Ne vždycky to jde, ale autonomní a uvědomnělý přístup členů týmu (opak skočím do toho pohlavě, neboli jdu rovnou bušit) mi dost často chybí.

Manage Flow

Kanban má rád autonomní lidi. Já taky. Kanban je pull system - když dám něco do TODO, vyhovuje mi, když to nemusím nikomu přiřazovat, ale libovolný člen týmu si to (podle svých schopností) vezme na starost. Jako team leaderovi mi to šetří obrovské množství času.

Jeden člen týmu měl s tímhle přístupem silný problém, bylo to pro něj příliš volné, "bez pravidel". Opět platí: vysvětlovat, vzdělávat. Plus, Kanban holt není pro každého, někdy si lidé a proces nesednou.

Workflow tasku na tomhle projektu je jedna z věcí, které se nám, myslím, dost povedly. Jedním z podstatných rysů flow byla silná podpora formalizovaného code review (můžete se těšit, až o tom Banter napíše článek).

Za zmínku stojí stav merge. Původně to byl jenom pseudo-stav (neměl svůj obraz v ITS). Ale vzhledem k asynchronní povaze našeho code-review procesu a občasné distribuovanosti týmu (home office, služební cesty), se vyplatilo z něj udělat svébytný stav.

Workflow tasku

Na počátku projektu jsme měli také samostatný stav pro blokované tasky. Ale pak jsme ho zrušili a nahradili blokujícím atributem přímo na issue. Důvod je prostý. Toto byl už druhý projekt, kde jsem měl v rámci Kanbanu stav blocked a vždycky to dopadlo stejně - tento stav se stal odkladištěm (až smetištěm) pro blokované tasky a nikdo (ani já) se moc nesnažil s tím něco dělat, odblokovat je. Řekl bych, že blocked atribute v tomhle funguje lépe a navíc není svázaný jen s jedním stavem - věci můžou být blokované ve vývoji, testování, integraci atd.

Další věc, kterou jsme v rámci flow zavedli byla fronta pro tasky čekající na otestování. Projekt byl z hlediska testerů podhodnocený, takže tasky se nám tam hromadily zcela přirozeně. V Kanbanu je to pěkně vidět - když se vám někde začnou štosovat lístečky, máte (možná) problém. Z hlediska teorie jde o úzké hrdlo a obvykle stojí za to ho trochu rozšířit, nebo odstranit.

My jsme to řešili dvěma způsoby: jednak jsme se zaměřili na automatizaci (Selenium testy), což pomohlo pouze částečně (testy fungovaly spíše regresně, než že by testovaly nově vyvinuté tasky) a jednak jsme úspěšně zalobovali za alokaci dalšího testera.

Statistiky

Se správou flow souvisí také jeho měření. Statistiky jsme používali, ale až takový přínost to pro nás nemělo. Z několika důvodů:
  • Se sbíráním statistik jsme začali pozdě. To bylo dané hlavně téměř nulovou podporou a využitelností reportingu v Redminu. Polovinu údajů pro statistiky bylo potřeba získávat ručně. I při malém týmu to bylo dost pracné.
  • Změny v našem flow byly celkem drobné. Ve spojení s předešlým bodem, je otázka, jak moc by se změny projevily a jak by to bylo průkazné.

Takže to byla spíš taková zajímavost a zkušenost pro příští projekt. Metriky, které jsme sbírali, byly throughput (propustnost, velocita) a lead time (trvání dokončení tasku).

Týdenní velocita

Statistiky jsme dělali jak pro "obecné" issue, tj. task bez ohledu na jeho typ a velikost, tak pro tasky odhadnuté pomocí triček (T-shirts). Ze statistiky tak např. vyplývá, že průměrná velocita týmu za týden byla 6 tasků, a průměrné dokončení tasku odhadnutého jako S trvalo 2,5 dne. (Dokončení je myšleno tak, jak ho chápe Kanban, takže vyvinuto, zreviewováno, otestováno, deployováno.)

Lead Time podle relativní velikosti tasků

Explicit Policies

Explicitní politiky jsou důležité. Je pak nad čím diskutovat a není to hospodská tlachačka o něčem "co všichni ví" a "takhle se to vždycky dělá". Obecně, nemělo by jich být moc, měly by být jednoduché a měly by být snadno přístupné. Naše politiky jsme měli na projektové wiki a zahrnovaly:
  • Stand-up: jaký je jeho smysl a jaké má pravidla.
  • WIP = 1: každý dělá v daný čas pouze na jediném tasku.
  • Zero Bug Policy: každý reportovaný bug je automaticky kritický a musí být opraven, než se začne pracovat na novém tasku.
  • Pravda je v ITS: primární zdrojem stavu projektu je trackovací systém. Každý je zodpovědný za aktuálnost a synchronizaci svých tasků.
Co mi chybělo a ocenil bych, je Definition of Done. Tak příště.

Implement Feedback, Improve Collaborativelly

Na rovinu, tyhle dvě věci nám moc nešly. Sice jsme měli retrospektivy, ale nevzpomínám si, že by to nějak ovlivnilo věci kolem Kanbanu, flow apod. Na jednu stranu to trochu chápu - tým byl Kanbanem nepolíbený, a autonomním se člověk nestane přes noc. Vysvětlovat, vzdělávat, působit. Chce to čas.

Pravidelné týmové aktivity

Následující praktiky nejsou součástí Kanbanu. Ale velice dobře se s ním pojí.

Stand-up

Denní stand-up, agilní to klasika. Pro popis bude nejjednodušší, když ocituju naši politiku:

The main purpose of the stand-up is that the team get the current context of the project.

The stand-up should be:
  • short - max. 10 minutes,
  • focused - see the main purpose above,
  • with participation of the all team members,
  • in front of the Kanban board.
The stand-up shouln't be used for:
  • discussions which don't involve all the team,
  • solving the technical problems.
If such situation happens (discussion, problem),
  • it should be rather solved after stand-up,
  • ideally in the phone box rather than in open-space,
  • only with people who are interested/involved in the problem.
The typical stand-up participation is:
  1. What did I do yesterday?
  2. What will I do today?
  3. What is blocking me.

U stand-upů se mi opět potvrdilo, to co u jiných agilních praktik - lidi, kteří s tím nemají zkušenost, můžou prvně "frfňat". Ale jen do té doby, než "to začnou dělat". Pak přijde něco jako prozření. Problém s akceptací jsme měli u jednoho člena týmu, ale potom, co jsme si to vysvětlili a deklarovali výše uvedenou politiku, už to bylo v pořádku.

Že to dobře fungovalo, můžu ilustrovat faktem, že tým nepotřeboval týdenní statusy (byly by zbytečné), protože stav všichni pobrali během stand-upů.

Retrospektivy

Retrospektivy jsme začali dělat cca v půlce projektu. Pro mne to bylo premiérové téma, proto jsem nechal retrospektivy řídit zkušenějšího kolegu a sám jsem se ponořil do studia. Hodně mi v tom pomohla kniha Agile Retrospectives.

Retrospektivy jsou pro mne ještě příliš čerstvé téma, takže je zatím nebudu hodnotit. Ale pocitově, intuitivně z nich mám dobrý pocit a chci je použít na dalším projektu.

Prioritizace

Prioritizovat je potřeba snad na každém projektu. Někdy víc, někdy méně formálně. V Kanbanu to může být stěžejní záležitost. U nás jsme se domluvili, že prioritizaci budou dělat technical a project leader. Naplánovali jsme to týdně na páteční ráno, aby bylo od pondělí jasno, co si lidi můžou brát.

Moc to nefungovalo, sešli jsme se jen párkrát. Přesto to nějak jelo bez větších zádrhelů, možná tomu napomohla automatická prioritizace vyplývající z classes of service (viz výše). U většího projektu by to asi byl dost problém. Prostě další oblast pro zlepšení.

Odhady

Na projektu jsme zavedli relativní odhady tasků pomocí triček (T-shirt estimations). Používali jsme velikosti S, M, L a XL. Pokud něco mělo velikost XL, bylo potřeba to dále rozbít na menší části. Pro odhadování samotné jsme používali planning poker s odpovídajícími hodnotami karet.

Odhady jsme dělali jednou týdně, většinou to zabralo hodinu. Členové týmu si stěžovali, že to jde pomalu (odhadne se toho málo), na druhou stranu oceňovali diskuzi, která nad tasky vznikla a umožnila tak lépe pochopit daný problém.

Odhady jsme začali dělat přibližně ve stejné době jako retrospektivy, takže neměly tak velký přínos, jak by mohly, kdybysme s nimi začali už na začátku projektu. Pozitivně vnímám, že je dělal celý tým. Naučili jsme se, jak používat trička a na dalším projektu budeme pokračovat.

Zhodnocení

Toto je druhý projekt, kde jsem aplikoval Kanban a potvrdilo se mi, že je to životaschopný a přínosný nástroj. Jako u všeho, co je tvořeno "měkkými" pravidly, hodně záleží na poučenosti lidí v týmu. Jednou z hlavních zkušeností je pro mne: vysvětlování není nikdy dost - tady se budu muset ještě hodně zlepšit. Ale doufám, že už jsem své kolegy naočkoval a příště to bude zase o něco snadnější.

Myslím, že učednická léta už mám v Kanbanu za sebou. Teď je potřeba zaměřit se na pokročilejší témata a zlepšit a dotáhnout do konce věci, jako jsou metriky, třídy služeb, plánování a odhady, používání modelů ad.

Už teď je jasné, že Kanban použiju na příštím projektu. Takže cca za rok si budete moci přečíst další díl tohoto článku. Nebo seriálu? ;-)

Mind Map




Související články

4. března 2014

Kanban, lehký úvod

Rok se sešel s rokem (skoro), takže je nejvyšší čas, říct si zase něco o Kanbanu :-)  Přiznám se, v těch minulých článcích jsem to trochu flákal, moc se mi nechtělo do popisu, co to vlastně Kanban je. Tak to napravím.

Co je to Kanban?

Když mám definovat Kanban jednou větou, obvykle říkám: Kanban je metoda-nástroj na zefektivnění procesu. Kdybych měl přidat druhou: Kanban lze aplikovat na libovolný proces - je jedno, jestli jde o Scrum, nebo vodopád. A konečně: Ten proces už musí existovat - Kanban neříká nic o tom, jak vyvíjet software.

Abych pravdu řekl, nikdy jsem nepřemýšlel na tím, jestli je Kanban využitelný i mimo oblast softwarového vývoje - jestli ano, tak mě to asi ani moc nezajímá. Jestliže kdekoliv dál v článku mluvím o procesech, mám na mysli procesy, jejichž smyslem je vytvoření, výroba, doručení software.

Abych vás neochudil o plnokrevnou definici, tak Wikipedia říká:

"Kanban is a method for managing knowledge work with an emphasis on just-in-time delivery while not overloading the team members. In this approach, the process, from definition of a task to its delivery to the customer, is displayed for participants to see and developers pull work from a queue."

A abych vás obohatil ještě o trochu víc, tak David J. Anderson (jeden z duchovních otců Kanbanu a autor jeho bible) praví:

"In software development, we are using a virtual kanban system to limit (team's) work-in-progress ... to a set capacity and to balance the demand on the team against the throughput of their delivered work. By doing this we can achieve a sustainable pace of development so that all individuals can achieve a work versus personal life balance."

Co Kanban (určitě) není?

Lidé mají velmi často pomýlené představy, co to Kanban je. Pojdmě si ho proto definovat i negativně:
  • Kanban není metodologie. Často se setkávám se snahou srovnávat Kanban a Scrum. To je nesmyslná snaha. Kanban neříká vůbec nic o tom, jak máte dělat software. Neříká nic o tom, jak dělat (a jak často) plánování, nebo releasování. Neříká vůbec nic o tom, kdy máte co(koliv) udělat. Neobsahuje žádné ceremonie (denní meetingy, review, statusy projektu atd.). Chcete-li dělat vývoj software metodicky, najděte si nějakou metodiku, Kanban vám v tom nijak nepomůže.
  • Kanban není proces. Pokud děláte software, musíte mít nějaký proces - můžete ho mít definovaný explicitně (třeba pomocí nějaké metodiky), nebo implicitně (což může v lepším případě znamenat intuitivně, nebo v tom horším chaoticky). Každopádně, pokud chcete používat Kanban, musíte už takový proces mít. Kanban se totiž vždy aplikuje na proces, je to taková "poleva".
  • Kanban není agilní praktika. Kanban bývá často zmiňován ve společnosti agilního vývoje. Což je daný tím, že on se s agilními metodikami velmi dobře pojí, velmi dobře je doplňuje. Ale Kanban stejně tak dobře můžeme aplikovat na krystalicky čistý vodopád, či libovolný jiný "rigidní" způsob vývoje.
  • Kanban není nástroj na project management. Pokud jste projekťák, může vám Kanban pomoci - asi největším přínosem pro vás bude předvídatelnost procesu a dodávek. Ale nijak vám nepomůže projekt řídit. Neřekne vám nic o potřebných zdrojích, o termínech, nijak nezohledňuje rozpočet projektu atd. Platí to samé jako u procesů a metodik - Kanban vám neřekne "jak to máte dělat".
  • Kanban není všelék (stříbrná kulka). Kanban může některé vaše problémy vyřešit. Ale jenom některé. Lidé jsou nepoučitelní a tak se pořád najdou tací, kteří čekají na zázrak, který nepřichází. Kanban je dostatečně nový (a neznámý), aby sváděl některé manažery a "decision makery" k nereálným očekáváním. Je to ohraná písnička, ale... ani tentokrát mesiáš nepřijde.

Jaké přináší benefity?

V předešlé sekci jsem popsal, co Kanban není, což může na někoho působit negativně a vzbudit otázky: je to vůbec k něčemu? Nepomůže nám to ani s metodikou, ani s procesem, ani s project managementem. Proč se tím tedy zabývat?

V prezentaci na konci článku těch důvodů najdete víc, já bych z nich vypíchnul tři, které považuji za nejdůležitější:
  1. Kanban odstraní z procesu neefektivitu. Tohle je jeho kvintesence. Kanban pojímá práci jako proud, plynutí. Vše, co brání plynulosti procesu se snaži odstranit.
  2. Omezením rozpracované práce se zvýší kvalita. Tím, že se vývojáři (a další role) soustředí (ideálně) pouze na jeden úkol, měla by se zvýšit kvalita jejich výstupů.
  3. Kanban zavádí změny postupně, inkrementálně. Tohle je zajímavé z "politických" důvodů. Jednak směrem nahoru, k managementu, kdy se drobné změny rozložené v čase prosazují snáze a jednak směrem dolů, k lidem, jež jsou/budou denními účastníky procesu - lidé bývají vůči změnám rezistentní a konzervativní, takže opět - drobné změny se spíše skousnou.

Kořeny Kanbanu

Prapůvod Kanbanu lze hledat v Toyota Production System (TPS). Součástí TPS je i kanban system - systém pro řízení just-in-time produkce, nicméně (softwarový) Kanban se inspiroval i v jiných aspektech TPS, třeba filozofii kaizen (kontinuální zlepšování), nebo konceptu muda (odpad, neproduktivní činnost).

TPS je silně inspirativní systém. S ohledem na softwarový vývoj je jednou z jeho prvních adaptací Lean Software Development (LSD) - agilní metodika, která sice není tak populární, jako Scrum, ale třeba pro oblast enterprise určitě vhodnější. Kanban přejímá z LSD některé jeho nástroje, za všechny bych zmínil třeba teorii front.

Kanban také intenzivně čerpá z teorie omezení - Theory of Constraints (TOC). Jednou z implementací TOC je metodika Drum-Buffer-Rope (DBR), která je přímým předchůdcem Kanbanu.

5 základních principů

Kanban je definován pomocí pěti základních (core) principů, které si postupně rozebereme.
  1. Vizualizuj workflow.
  2. Limituj rozdělanou práci.
  3. Měr a spravuj flow.
  4. Udělej procesní politiky explicitní.
  5. Používej modely pro rozpoznání příležitosti ke zlepšení.

Vizualizuj workflow

Celý Kanban se hodně točí kolem vizualizace a vizualizace workflow, patří k tomu nejviditelnějšímu, na co můžeme narazit. Tato technika není ničím specifická, už před vznikem Kanbanu ji využívaly ostatní agilní metodiky.

Fyzický Kanban board

Princip je jednoduchý:
  • Vezmeme tabuli (Kanban board) a rozdělíme ji na vertikální sloupce (swim-lines) podle jednotlivých stavů našeho workflow (tyto stavy se často kryjí se stavy v issue tracking systému (ITS)).
  • Práci, kterou potřebujeme udělat, rozdělíme na části (nazývané tasky) stejné, či podobné granularity. Tasky jsou prezentovány lístečky/kartičkami.
  • Každý, takto identifikovaný task, umístíme na Kanban board do odpovídající swim-liny.

Fyzický Kanban board

Kanban board může mít buď fyzickou, nebo elektronickou podobu. Fyzický board se většinou řeší klasickou bílou tabulí (whiteboard), kam lze lístečky přilepit, připnout magnetem apod. Elektronický board je někdy poskytován ITS (třeba JIRA Agile (dříve GreenHopper plugin)), nebo lze použít samostatný nástroj (zkuste zagooglovat, je jich spousta).

Je lepší použít fyzický, nebo elektronický Kanban board? Záleží na kontextu. Fyzický se dobře vyjímá v openspacu a dobře se před ním dělají stand-up meetingy. Pozitivní psychologický efekt je, že board je vidět neustále a tak každý člen týmu (i náhodný kolemjdoucí manažer) mají okamžitý přehled o stavu projektu. I z osobní zkušenosti (pokud to jde) doporučuji použít fyzický Kanban board.

Elektronický Kanban board (JIRA plugin GreenHopper (nyní JIRA Agile))
Omezením fyzického boardu je jeho, ehm fyzičnost, čili jde použít pouze lokálně. Pokud máte distribuovaný tým, bude elektronický board lepší volba - alespoň jako primární zdroj pravdy. Fyzický board se dá nicméně v této situaci také využít, byť jen jako sekundární nositel informace.

Další výhodou elektronického boardu je jeho provázanost s ITS. Kanban board pak bývá "pouhým" snapshotem, pohledem na tasky. Tzn. že odpadá duplikování informace a synchronizace v ITS a na fyzickém boardu.

Elektronický Kanban board (Redmine)

Limituj rozdělanou práci

Všichni to ví, všichni to tak nějak tuší, ale Kanban to říká nahlas: nedělejte na více věcech najednou. Vemte si jednu věc, dodělejte ji a vezměte si další. Nepřepínejte kontext!

Jak říká David J. Anderson v knize Kanban: "As we all know, there really is no such thing as multi-tasking in the office; what we do is frequent task switching".

Přepínání kontextu nemá žádný pozitivní efekt (snad kromě toho, že udržuje mozek v obrátkách). Kanban se k němu staví negativně a otevřeně říká: nastavte explicitní limit, kolik tasků může být v daném stavu workflow. Tomuto principu se říká omezení Work-in-Progress (WIP).

Pokud používáme fyzický board, napíšeme limit tasků nad každou swim-line. Kromě maximálního počtu tasků lze nastavit i minimální, tj. pod jaké množství by počet tasků ve flow neměl klesnout. Problém s WIP na fyzickém boardu je zřejmý - jeho dodržování je potřeba kontrolovat manuálně.

Nastavení WIP na fyzickém boardu
Výhodou elektronického boardu je, že za vás nastavené WIP hlídá. Buď vám vůbec nedovolí tento limit překročit (prostě task nad limit nejde přesunout do "vyčerpaného" stavu), nebo vás aspoň upozorní, že limit byl překročen.

Ať už hlídáme WIP libovolným způsobem, podstatné je, jak se zachováme při jeho překročení. Můžou nastat tři modelové situace:
  • Limit WIP máme dobře nastavený. Jeho vyčerpání nám signalizuje bottleneck ve flow. Ten může být buď dočasný, nebo chronický. V prvním případě by se měl zapojit celý tým, aby dočasný, jednorázový problém ostranil. V druhém případě bychom měli zapřemýšlet o změně procesu, flow apod.
  • Limit WIP máme dobře nastavený, ale jeho překročení ignorujeme. V takovém případě je Kanban pouze formální záležitostí a je zbytečné ho dělat. Nebo od něj očekávat nějaké pozitivní výsledky.
  • Limit WIP máme nastavený příliš vysoko, nebo nízko. Kanban je adaptivní, takže WIP upravíme na přiměřenější hodnoty.

Nastavení WIP na elektronickém boardu (JIRA plugin GreenHopper)
Kruciální otázkou je, jak správně WIP nastavit. Je to podobné, jako s odhady pracnosti. Pokud můžeme, vezme v potaz podobný proces z minulosti. Pokud nemáme s čím srovnávat, vezmeme "expertní odhad". Nastavit WIP podle pravidla 1 vývojář, 1 task, taky není špatný začátek. Podstatné není, jestli WIP nastavíme správně na začátku. Ale že ho v průběhu projektu přizpůsobujeme podle aktuálního vývoje situace.

Měř a spravuj flow

Jedna z věcí, které Kanban převzal z TPS je filozofie kaizen, kontinuální zlepšování procesu. Abychom věděli, že se proces zlepšuje, je potřeba ho měřit.

Jednou ze stěžejních veličin, kterou Kanban používá (a měří) je lead time - čas, za jak dlouho se task dostane z jednoho stavu do jiného, typicky ze stavu To Do do stavu Done. Ale jeden task nás na projektu nevytrhne - proto Kanban častěji pracuje s kumulovaným lead time, tj. za jak dlouho projde flow průměrný task.

Pokud pracujeme s lead time, bude nás zajímat, kolik z něj bylo stráveno "produktivní" prací. Protože jeho "neproduktivní" část je to, co Kanban nazývá waste (a TPS muda) a tento "odpad", neproduktivní činnost se snaží (postupně) odstranit.

Na druhou stranu, ne vždycky musí být lead time, který obsahuje waste, špatnou věcí. Protože to tak může být záměrně. Pokud například máme definovaný stav To Release, ve kterém nám tasky čakají na... release (protože změny nasazujeme hromadně), může být "neproduktivní" čekání tasku v takovémto stavu v pořádku. Nebo taky nemusí, musíme se zamyslet, jestli třeba změna procesu, která umožní kontinuální nasazování tasků nezlepší jak lead time, tak kvalitu celého produktu.

Cumulative Flow diagram (zdroj Paul Klipp)
Průběh a vývoj flow se v Kanbanu často zobrazuje pomocí Cumulative Flow diagramu, což je jeden z nástrojů teorie front. Diagram umožňuje rychlý přehled, jestli jsou dodržováný limity WIP, jestli se v průběhu času zlepšuje lead time a taky "plynulost" našeho systému - pokud Kanban "pracuje" správně, měly by být jednotlivé pruhy v diagramu hladké a s konstantní výškou.

Udělej procesní politiky explicitní

Podstatou tohoto kroku je přesvědčení, že pokud definujeme na projektu explicitní definice procesních politik a shodneme se na jejich porozumnění; přinese nám to benefit, že budeme schopni racionálně a objektivně diskutovat nad jednotlivými issues a následně zapracovat na jejich zlepšení, nebo mitigování s nimi spojených rizik.

Příklady takových politik může být:
  • Definition of Done (DoD),
  • Work-in-Progress (WIP),
  • adresování issues,
  • eskalační mechanizmus,
  • zodpovědnost v jednotlivých procesních stavech.

Konkrétním příkladem takové politiky může být např. zero-bug-policy:

"Když je na projektu nalezen bug (oproti specifikaci), má automatickou prioritu Critical a musí být přednostně opraven. Tj. nezačínáme nové tasky, dokud nejsou opraveny kritické chyby."

To, že jsou politiky explicitní nejspíš znamená, že jsou někde sepsány. To ale nestačí - pokud jsou pohřbený někde na SharePointu apod., tak jsou v podstatě bezcenné. Naopak, měly by být jednodušše dostupné. Ideální místo je například wiki, která je součástí Issue Tracking systému.

Používej modely pro rozpoznání příležitostí ke zlepšení

Poslední (a nejvíc zanedbávaný) krok v Kanbanu je opět o vizualizaci - používá modely procesů a workflow, na základě kterých pak můžeme zlepšit celkové fungování projektu/procesu. Důvod onoho zanedbávání (já to dělám taky) je prostý, jedná se o dost teoretickou záležitost. Modely, které se běžně používají jsou:

David J. Anderson k tomu v knize Kanban říká:

"By modeling the workflow of a software development lifecycle as a value stream and then creating a tracking and visualization system to track state changes of emerging work as it „flowed“ through the system, I could see bottlenecks. The ability to identify a bottleneck is the first step in the underlying model for the Theory of Constraints."

Prezentace

Záměr napsat tenhle článek jsem nepojal jen tak z čista jasna. Chystal jsem se na projekt, kde nyní Kanban používáme. A tak, v rámci sdílení znalostí (i pro získání politické podpory) jsem měl o Kanbanu přednášku u nás v práci:



Zdroje


Související články:

23. ledna 2013

Kanban, zprávy z fronty

V létě jsem psal o tom, jak na mne nečekaně spadla implementace Kanbanu (post Kanban z čistého nebe). Turbolence na projektu mě mezitím zavály jinam, nicméně aby moje investice nepřišla nazmar, udělám si jakési lesson learned.

Co je to Kanban?

Protože tenhle článek je hlavně o implementaci Kanbanu, uvedu pouze krátkou definici pro neznalé. Odkazy pro další informace o Kanbanu najdete v článku Kanban z čistého nebe.

Takže. Kanban je metoda pro limitování rozpracované práce (work-in-progress), která vychází z  Lean developmentu a je definovaná pěti základními principy:
  1. Vizualizuj workflow.
  2. Limituj rozdělanou práci.
  3. Měr a spravuj flow.
  4. Udělej procesní politiky explicitní.
  5. Používej modely pro rozpoznání příležitosti ke zlepšení.

Obecně o projektu

Úkolem daného projektu bylo dodat sadu webových služeb (cca 60 business služeb). Daná technologie je z hlediska Kanbanu nepodstatná. Služby by měly splňovat základní SOA pradigmata - být autonomní, volně propojené (loose coupled), s velkou granularitou (coarse-grained). Implementované služby byly zasazeny do klasické middleware architektury, která vypadala velmi zhruba takto:


Vývoj služeb byl trekován v JIRA: co služba, to (GreenHopper) user story. Z hlediska projektu (Kanbanu) byly všechny dodávané služby unifikované - jejich dodávka se sestávala vždy ze stejných kroků, což Kanbanu (ale stejně tak třeba i Scrumu) vyhovuje. Jednotlivé kroky byly v JIRA vedeny jako technické subtasky dané user story.
  1. Kontrakt. Definice WSDL a příslušných XSD schemat.
  2. Mock. Jednoduchá implementace služby bez orchestrace, business logiky a volání backendů, tak aby frontendové komponenty měly vůči čemu vyvíjet.
  3. Implementace. Plná implementace služby včetně orchestrace, volání backendů, číselníkových překladů atd.
  4. Unit testy. Unit testy validací, orchestrace, business logiky, fault handlingu apod.
  5. Dokumentace. Jednak sebepopisná dokumentace kontraktu, jednak model orchestrace služby v CASE nástroji.
  6. Continuous Integration. Build, deployment, unit testing a undeployment v CI nástroji.
Dodávka služby končila nasazením služby na SIT (System Integration Test) prostředí.

Něco málo o týmu

Na projektu jsme začínali dva. Pak to bez varování vyskočilo až na neúnosných 17 lidí, aby se to po nějakém čase ustálilo na rozumných 10 vývojářích.

Tým byl tvořen z 90 % seniorními vývojáři, z nichž všichni se s Kanbanem setkávali poprvé. Lidé v týmu byli přátelsky a pozitivně naladěni a naštěstí se nenašel žádný kverulant, který by se metodiku snažil sestřelit.

Implementace 5 principů Kanbanu

Následujících pět sekcí je gró tohoto článku, aneb jak jsme se vypořádali s implementací jednotlivých principů Kanbanu.

1) Visualize Workflow

Vizualizuj workflow. Workflow jsme měli ve dvou provedeních, ve vztahu master-slave. "Pravda" byla v issue tracking nástroji JIRA, kde jsme používali agilní plugin GreenHopper (jeho Kanban část). JIRA byla mým hlavním nástrojem pro řízení týmu.

Elektronický JIRA Rapid Board

JIRA má pro klasický Kanban Board vlastní název - Rapid Board. Vstupem do něj je běžný JIRA filtr, v obrázku výše jsou vyfiltrované pouze technické subtasky.

Obrazem elektronického workflow v JIRA byl fyzický Kanban Board, vytvořený z whiteboardu a lepicích lístečků. Každý člen týmu měl za úkol synchronizovat své úkoly v JIŘe s fyzickou tabulí.

Fyzický Kanban board

Podobně jako v JIŘe byly vyfiltrovány pouze technické subtasky, tak i na fyzické tabuli byly jenom subtaskové lístečky. Subtasky z jedné user story se v sekci Done lepily na sebe a když byla user story kompletní, nahradily se lístečky lístkem jiné barvy, který reprezentoval danou user story.

2) Limit Work-in-Progress

Limituj rozdělanou práci. Nastavení správného počtu úkolů, které mohou být v jednu chvíli rozpracovaný, je jedním z nejtěžších úkolů v Kanbanu. Hodně tady může napomoct teorie front a samozřejmě empirické zkoušení, testování a měření.

V Kanbanu se někdy nastavuje pouze horní limit, já jsme nastavil horní i spodní a sice spodní limit byl počet vývojářů (velikost týmu mínus teamleader) a horní limit na dvojnásobek vývojářů. Každý vývojář tak musel mít přiřazený minimálně jeden úkol, ale maximálně mohl mít rozpracovaný pouze dva tasky.


3) Measure and Manage Flow

Měr a spravuj flow. Flow se v Kanbanu typicky zobrazuje pomocí diagramu Cumulative Flow, což dokáže i JIRA. Na obrázku níže představují barvy jednotlivé sekce ve flow: oranžová - To Do, modrošedá - In Progress, zelená - Done.

Diagram má dva důležité rozměry. Horizontální délka dané sekce (nebo sekcí) říká, jak dlouho byl průměrně úkol v odpovídajícím stavu. Pokud vezmu například oranžovou a modrošedou barvu (= To Do + In Progress), říká mi tím diagram, jak (průměrně) dlouhý čas uběhl od zadání tasku do JIRy po jeho implementaci. Pokud bych vzal pouze úkoly ve stavu In Progress, dostávám velocitu tasku - jak dlouho trvala implementace úkolu.

Vertikální délka dané sekce říká, kolik bylo úkolů v dané sekci v určitý čas. V případě tasků v In Progress by to mělo odpovídat limitům WIP.

Ideálním stavem pro Kanban je, pokud je "tloušťka" tasků v In Progress (šedomodrá) více méně konstantní a rovnoměrně rostoucí. Alarmujícím příznakem je zvětšující se sekce To Do, což znamená, že se nám fronta začíná zahlcovat.

Diagram Cumulative Flow v JIRA

Tolik teorie. V praxi tady vidím (u sebe) dluh, protože jsme nedokázali měřit velocitu týmu. JIRA sice umí vytvořit diagram kumulativního flow, ale neumožňuje s těmi daty nijak pracovat, tj. nejsem schopen spočítat, kolik tasků je tým schopný udělat např. za týden (velocita týmu) a jak průměrně dlouho trvá implementace úkolu. (Kdybych se mýlil a věděli byste, jak tyto údaje z JIRy dostat, dejte mi, prosím, vědět v komentářích.)

Inkriminované údaje by se daly například spočítat v Excelu, ale ten se mi nechtělo ručně vést, takže jsem na jejich zjištění rezignoval a pouze vizuálně kontroloval diagram, jestli nedochází k nějakým extrémním výkyvům.

Co se týká správy flow, průběžně jsem ho měnil podle zpětné vazby od týmu a také podle vlastní úvahy, jak jsem nad ním přemýšlel a pracoval s ním. Jako příklad můžu uvést nové stavy Blocked, In Test, nebo To Review.

[update 13. 2. 2013] V komentáři jsem dostal odkaz na výborný obrázek, kde je Cumulative Flow diagram krásně vysvětlený:

Jak rozumět diagramu Cumulative Flow (zdroj Paul Klipp)
[/update]

4) Make Process Policies Explicit

Udělej procesní politiky explicitní. Procesní politiky jsme měli v podstatě pouze dvě, jednu z nich nepsanou. Ta definovala jak a kdo je zodpovědný za jednotlivé tasky v průběhu flow. Ačkoliv vznikl její model (viz další bod), nebyl do týmu v daném čase publikován.

Kromě toho existoval na týmové wiki dokument s Definition of Done (DoD) pro jednotlivé technické subtasky. Tento dokument byl na wiki z toho důvodu, že jak už jsem psal výše, jednotlivé user story byly unifikované, takže nebylo potřeba uvádět DoD pro každý subtask do JIRy, ale dal se použít jeden centrální dokument vůči kterému šlo úkoly validovat.

5) Use Models to Recognize Improvement Opportunities

Používej modely pro rozpoznání příležitostí ke zlepšení. Tenhle ten princip jsem dosti dlouho ignoroval, protože jsem nevěděl jak ho uchopit a z počátku mi přišly daleko důležitější první tři principy Kanbanu. Nicméně, jeden model jsem nakonec vystřihnul. Jeden obrázek je za tisíc slov, takže jak fungovalo "samoobslužné" zpracování tasků:

Model flow

Barvy v obrázku odpovídají jednotlivým stavům v diagramu cumulative flow (To Do, In Progress, Done). Pokud přišel požadavek na novou službu, team leader jej rozpadl na jednotlivé subtasky (kontrakt, mock atd.) a zadal je do JIRy, kde je zprioritizoval.

Vývojáři si potom sami brali prioritní tasky a implementovali je. Hotové úkoly, ve stavu Done, pak reviewoval team leader.

Zlepšení flow, které mne díky tomuto jednoduchému modelu napadlo (ale už jsem neměl čas je zrealizovat) je přesunutí Review na roli vývojáře. Podobně, jako si vývojáři sami brali nové tasky, brali by si sami i tasky na review.

Jak se totiž v praxi ukázalo, Review bylo úzkým hrdlem flow. Jeden člověk (team leader) bude těžko zvládat dělat review a ještě držet agendu 10-15 lidí v týmu. Což je logické, byť to nemusí být na první pohled zřejmé.

Pravidelné týmové aktivity

Samotný Kanban neřeší další týmové náležitosti, ale pro lepší dokreslení řízení projektu je tady taky uvedu.

Denní stand-up

Ráno jsme dělali klasický stand-up meeting. Nepoužívali jsme Scrumovské: "co jsem dělal včera a co budu dělat dneska?" Protože Kanban je zaměřený na flow a odstraňování jeho překážek, zněla otázka:

Co budu dneska dělat a co mi v tom brání?

Týdenní code review

Jednou týdně, v pátek, probíhalo code review, kdy se procházely kontrakty, implementace služeb, unit testy, zkrátka věci definované v Definition of Done. Review probíhalo (s celým týmem) check-outem z verzovacího systému, procházení kódu v IDE a jeho promítání na stěnu, tak aby to viděl celý tým.

Týdenní design review

Jednou týdně, ve středu, probíhalo design review, kdy se procházely návrhy orchestrací služeb, jejich implementací apod. Review probíhalo (s celým týmem) u whiteboardu, kde se ručně kreslilo zadání a diskutoval design.

Shrnutí

Jak už jsem psal v úvodu, Kanban byl pro mne novinka a z počátku jsem k němu přistupoval opatrně. Přece jenom, pár zmršených implementací Scrumu už jsem viděl a Kanban je něco ještě daleko novějšího.

Nicméně, snažil jsem se k tomu přistoupit zodpovědně a myslím, že se nám Kanban podařilo naimplementovat rozumně, korektně a funkčně.

Pokud bych to měl nějak celkově shrnout, myslím, že Kanban je životaschopný způsob, jak řídit vývojářský tým. Je vhodný nejenom pro supportní typy tasků (jak se obvykle traduje), ale i pro vývoj nových funkčností a systémů. Ve velmi dobré symbióze funguje Kanban s vývojem middlewarových služeb, protože požadavky na nové a úpravu stávajících služeb se jaksi přirozeně frontují.

Pokud bych tedy měl někdy v budoucnu volnou ruku ve výběru metodiky, o Kanbanu bych velmi vážně uvažoval.

Související články:

14. srpna 2012

Lean ze zákopů

Když už se do něčeho pustím, tak pořádně. Sotva jsem tak dočetl jednu knihu o Kanbanu, už jsem schroustal další. Tentokrát jsem si vybral dílko od Henrika Kniberga, které vyšlo v mojí oblíbené edici The Pragmatic Programmers.

Henrik pracuje jako Agile & Lean coach a v knize Lean from the Trenches, s podtitulem Managing Large-Scale Projects with Kanban, zpracoval formou case study svoji zkušenost s koučováním 60ti členného týmu švédské policie :-) který interně vyvíjel nový "digitální vyšetřovací systém". To zní skoro až exoticky, ale nebojte, slovníček švédštiny hledat nemusíte - celá knížka je napsána s ohledem na projekt a softwarový vývoj a reálie jsou zcela nepodstatné. Co naopak je podstatné, je že tým používal Scrum, XP a Kanban a projekt úspěšně zvládl.

Knížka je rozdělena do dvou částí, z nichž ta první How We Work obsahuje zmiňovanou case study a jednotlivé kapitoly jsou často koncipovány formou How We ..., např:
  • How We Sliced the Elephant
  • How We Involved the Customer
  • How We Handle Urgent Issues
  • Why We Limit the Number of Bugs in the Bug Tracker
  • Why We Don't Use Story Points
  • How We Do Version Control
Druhá část, nazvaná A Closer Look at the Techniques, potom krátce rozebírá jednotlivé techniky, principy: Agile, Lean, Scrum, XP a Kanban.

Knížka se velmi dobře čte a i přes svůj krátký rozsah (176 str.) je nabitá cennými informacemi. Zájemcům o Kanban/Lean rozhodně doporučuji.

9. srpna 2012

Kanban, ultimátní kniha

Posledně jsem psal, jak jsem přišel ke Kanbanu jako slepej k houslím. Jedním ze zmiňovaných zdrojů v článku je knížka Kanban od Davida J. Andersona. David je jedním z pionýrů Kanbanu v softwarovém vývoji a jeho kniha má aspiraci (a velmi slušný potenciál), stát se biblí této zajímavé metody.

Na to, jak je Kanban jednoduchej je kniha poměrně obšírná (280 str.). Tematika je velkoryse rozebrána ve dvaceti kapitolách, rozdělených do čtyř částí:
  1. Introduction
  2. Benefits of Kanban
  3. Implementing Kanban
  4. Making Improvements
Každá kapitola je ukončena sekcí Takeaways, kde je v hutných bodech shrnut její obsah. To je šikovná věc, protože až se bude člověk jednou k daným tématům vracet, tak takový rychlý přehled se jednak umožní rychle zorientovat a jednak může sloužit jako reference (bez té omáčky v textu).
Jako zajímavější mi přišly první tři části knihy, které byly zaměřeny velmi prakticky. V poslední části už jsem se občas ztrácel, protože se zde řeší ekonomické modely, teorie omezení (Theory of constraints) apod., což není úplně můj šálek kávy (nicméně, přečet jsem to).

Pokud bych měl z knihy vypíchnout nějaké zajímavé momenty, tak to budou spíše ty, které nesouvisí přímo s Kanbanem (ale velmi dobře mu konvenují) a které rezonují i s mojí osobní zkušeností:

"Issue management and escalation are core disciplines that provide a big return. Improving them should be a priority even for the most immature teams."

"Use of peer reviews, pair programming, unit tests, automated testing frameworks, continuous (or very frequent) integration, small batch sizes, cleanly defined architectures, and well-factored, loosely coupled, highly cohesive code design will greatly reduce defects."

"As we all know, there really is no such thing as multi-tasking in the office; what we do is frequent task switching."

"Many 'softies' prefer conference calls for coordination meetings rather than face-to-face. This has a negative impact on the level of trust and social capital in their workforce, but it facilitates efficiency."

"Trust is a hard thing to define. Sociologists call it social capital. What they've learned is that trust is event driven and that small, frequent gestures or events enhance trust more than larger gestures made only occasionally."

Knihu můžu opravdu vřele doporučit. uvnitř najdete opravdu hard-core Kanban, se spoustou rad, jak jej implementovat, široké uvedení do kontextu, plus navrch i nějaká ta teorie.

10. července 2012

Kanban z čistého nebe

Trochu nečekaně jsem dostal na stávajícím projektu na starost nový, teprve vznikající tým. A že prý (nařízeno shora) jedeme Kanbanem. Inu, proč ne. Akorát že o něm nic nevím. Takže jsem se pustil do studia, protože něčemu nerozumět, to pro mne není příjemný stav.

Pročetl jsem několik internetových článků, z nichž bych vypíchnul:

Dále, protože jsem nelítostný čtenář, jsem zakoupil knihu. Vybral jsem si titul Kanban :-) od Davida J. Andersona, což je jeden z prvních early adopters Kanbanu v SW vývoji, takže jistě člověk povolaný.

Knížku mám zatím rozečtenou, tak se o ní nebudu předčasně rozepisovat. Ale když už jsem ji zmínil, ocituju z ní principy, na kterých Kanban stojí. Principy samotné jsou vysvětleny ve výše uvedeném článku Introduction to Kanban a jelikož k nim zatím nemám z vlastní zkušenosti co podotknout, skromně pomlčím. Tak tedy:

  1. Vizualizuj workflow.
  2. Limituj rozdělanou práci (work-in-progress).
  3. Měř a spravuj flow.
  4. Udělej procesní politiky explicitní.
  5. Používej modely pro rozpoznání příležitosti ke zlepšení.

Poslední věc, kterou bych zmínil (jako výchozí stanovisko), je nástrojová podpora, kterou máme k dispozici. Jako issue tracking nástroj používáme JIRu, do které máme plugin GreenHopper pro agilní projekt management, který umí mmj. i Kanban.

Zatím jsem si s JIRou dosti hrál, abych vyzkoušel možnosti, které nabízí a prozatím můžu říct, že pro Kanban má dobrou podporu. Jenom není úplně jednoduché to nějak nastavit. Respektive, nastavení je triviální, ale vzhledem k jednoduchosti Kanbanu je potřeba celý proces vymyslet - Kanban vás v tomto nijak nenavede - a to jednoduché nemusí být.