22. září 2012

Management za zavřenými dveřmi

Když mám problém, sáhnu po knize. Samozřejmě, chytrá kniha sama o sobě nestačí. Ale pro mne je to dobrý odrazový bod, jak se zorientovat v neznámých vodách. Plavat už člověk musí sám.

Když se řeší technologické věci, bývá to většinou jednoduché, často zábavné, někdy frustrující. Když se řeší problémy s lidmi, bývá to většinou složité, často frustrující a hlavně - nejednoznačné.

Problém podobný tomu aktuálnímu jsem řešil cca před rokem - přišel jsem jako team leader do týmu vývojářů. Tým nebyl zrovna vstřícně naladěn, někteří členové byli až nepřátelští. Protože jsem podobnou situaci zatím nikdy neřešil, koupil jsem si tematickou knihu (viz post (Ne)funkční tým) a zkusil jsem se s tím (z dnešního pohledu bych řekl, že neúspěšně) poprat.

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Takže po roce: stejná role (teamleader), jiný tým (nesrovnatelně pozitivněji naladěn), podobný projekt (integrace na middlewaru) a úplně jiný problém. To si vám takhle týmlídruju, v týmu mám pět lidí, 50 % času věnuju řízení (takový ty JIRY, statusy a tak), 50 % věnuju vývoji. Radost pracovat. (Pozor, teď přijde zápletka.) Najednou: BUM, PRÁSK! Tým se ztrojnásobí! Nekecám, 16 lidí?!? Navíc, byť to téměř všichni byli seniorní javisti, z hlediska použité technologie a architektury (SOA), byli v podstatě juniorní a náběhová a učící křivka byla velmi dlouhá (2 měsíce).

Šestnáct lidí je opravdu hodně. Maximum, co mám teoreticky a empiricky ověřeno, je deset a člověku to zabere 100 % času. Na nějaké kódování může zcela zapomenout. Šestnáct lidí, to už není teamleading, to už je čistý management. Ehm. Já, excelentní vývojář ;-) a management? Jak říkám: když mám problém, sáhnu po knize.

Vybral jsem si titul Behind Closed Door, jejíž podtitul slibuje odhalit Secrets of Great Management. Nevím, jestli se dodržováním principů uvedených v knize, stane člověk skvělým manažerem. Ale to ani nebyl můj cíl. Chtěl jsem si jen ověřit, že některé věci dělám správně, že v dobré víře nedělám chyby a taky si trochu rozšířit repertoár.

Ostřílení matadoři by asi nad radami v knize mávli rukou, že to není nic nového, je to samozřejmost atd. Ano, ony to opravdu jsou jednoduché věci. Ale to asi nejtěžší na tom je, být konzistentní a perzistentní :-)

Kniha používá osvědčený formát - fiktivní příběh fiktivního manažera (který přijde nově do společnosti, vyřeší všechny problémy a všichni jsou šťastný a firma vydělá balík), prokládaný konkrétními tipy a postupy jak danou věc dělat/řešit. V průběhu příběhu jsou postupně probírána témata jako: delegování, prioritizace, zpětná vazba, koučování, one-on-one pohovory, prosazování vlivu apod.

Pro mne byly z knihy nejpřínosnější dvě témata. Jednak jsem se utvrdil v tom, že je důležité dělat one-on-one pohovory a držet je pravidelně. Už nějaký čas je dělám ve všech týmech a myslím, že to je jedna z věcí, která velmi podstatně zvedne důvěru v týmu. A důvěra to je základ, na kterém je dobrý tým postaven.

Druhým podstatným tématem pro mne byla zpětná vazba a přesněji korektivní zpětná vazba. Možná to znáte - lidi v týmu pracují většinou dobře, ale jeden/dva z nich podávají slabší výkon. Je to delikátní situace, vždycky je tu nějaký důvod, proč tomu tak je. Pokud má člověk zájem (a je mu to důstojně podáno), často se dají překážky, které brání kvalitní práci odstranit. V knize je popsáno, na co si dát pozor, aby se komunikace nepřeklopila do iracionální roviny. A taky, kdy to už nemá smysl řešit.

Komu bych knihu doporučil? Určitě začínajícím teamleaderům. Byť není zaměřena na technické vedení lidí a projektů se dotýká jen zlehka, je to dobrý začátek, protože jako teamleader budete komunikovat primárně se svým týmem a sekundárně s projektem a jinými týmy. Doporučil bych ji i pokud máte, tak jako já, nějakou tu teamleaderovskou zkušenost za sebou. Vždycky je totiž něco nového, co se dá naučit a stávající zlepšit. Třetím doporučením je pak edice, v které  knížka vyšla - vydavatelství The Pragmatic Programmers je zárokou kvalitní softwarová literatury a mne nezklamala ani tentokrát.

No a jak se vyvinul můj v úvodu zmíněný problém? Tým se mezitím stabilizoval a taky se smrsknul na rozumnou úroveň deseti lidí. Držím pravidelné one-on-one pohovory jednou za měsíc. V jednom případě jsem si vyzkoušel korektivní zpětnou vazbu s následným dohledem, což nakonec, bohužel, vyústilo v odchod daného člověka z týmu. Taky jsem, s těžkým srdcem, musel delegovat několik Proof of Concept, na který jsem se moc těšil. Tak snad to aspoň pomohlo někomu jinému. Je toho samozřejmě daleko víc, co dělám (a co je potřeba dělat), aby jsme měli dobrý tým. Uvedl jsem pouze věci, které přímo souvisí a jsou tématy představené knihy.

10. září 2012

Certifikace Java EE 6 Web Services Developer

Tak nějak jsem si poslední dobou zvykl, dělat do roka dvě certifikace (asi mi chybí školní dril :-) Takže co to bylo tentokrát? Honosný název, který se nyní skví v mém CV zní: Oracle Certified Expert, Java Platform, Enterprise Edition 6 Web Services Developer, zkráceně (ve stylu někdejších Sunovských certifikací) OCWSD.

Certifikace občas budí (zbytečné) vášně, takže základní otázka asi je: je to vůbec k něčemu? Pro mne je tím největším benefitem, že jsem se něco nového (do hloubky) naučil. A musím říct, že OSWSD je tomto směru opravdu hodnotná. Byť web servisy mastím cca poslední tři roky, ať už v Javě (JAX-WS, Spring WS nebo Axis), nebo v rámci SOA (WebSphere Message Broker, Oracle SOA Suite), tak během přípravy na certifikaci jsem dozvěděl spoustu nových věcí (třeba SOAP Message Handlers) a "dopochopil" lecos již známého.

Témata, která zkouška obsahovala jsou následující:
  • Create an SOAP web service in a servlet container
  • Create a RESTful web service in a servlet container
  • Create a SOAP based web service implemented by an EJB component
  • Create a RESTful web service implemented by an EJB component
  • Configure JavaEE security for a SOAP web service
  • Create a web service client for a SOAP based web service
  • Create a web service client for a RESTful web service
  • Create a SOAP based web service using Java SE platform
  • Create handlers for SOAP web services
  • Create low-level SOAP web services
  • Use MTOM and MIME in a SOAP web service
  • Use WS-Addressing with a SOAP web service
  • Configure Message Level security for a SOAP web service
  • Apply best practices to design and implement web services

Protože na zkoušku není žádný oficiální certifikační guide, prošel jsem trošku širší okruh materiálů. V praxi jsem zatím neměl nikdy možnost dostat se k RESTovým technologiím, takže jsem s předstihem začal s knížkou Billa Burkeho RESTful Java with JAX-RS, kterou vřele doporučuji - pokud chcete začít s RESTem v Javě (tj. libovolnou implementací JAX-RS), je to ta správná volba. Autor sice popisuje (a je tvůrcem) RESTEasy, ale je objektivní i vůči dalším implementacím.

Další knihou jsem si chtěl oživit druhou Javovskou web servisovou větev - JAX-WS. Tady je knižní situace docela slabá. V podstatě jediná aktuální kniha, která je věnována JAX-WS je Java 7 JAX-WS Web Services. Vzhledem k názvu a rozsahu (64 str.) jsem nečekal nic světoborného, ale zklamání bylo obrovské. Pokud nejste úplně nejzelenější začátečník a nevyhovují vám knížky, tvořené ze 2/3 screenshoty (NetBeansů), není to kniha pro vás. Škoda peněz, škoda času.

Jakou určitý druh přípravy můžu zmínit (celkem nudný) letošní Oracle Java Developer Day, kde jsem se šel podívat na jednu přednášku o JAX-WS a na dvě o JAX-RS. Samozřejmě, že to byly naprosté základy, ale člověk si aspoň udržuje povědomí o tématu.

Pak už začalo jít do tuhého, protože jsem potřeboval něco, co by mě připravilo na certifikaci. Nechal jsem tedy firmu zakoupit zkušební testy. Tentokrát jsem zvolil ještě nevyzkoušené řešení - kit od EPractize Labs. Jejich OCEJWSD Training Lab není úplně špatný. Sice je uživatelsky dost nepohodlný a rozložení témat mi přijde dost nevyvážené, ale myslím, že ho můžu označit jako přínosný. V dnešní době bych spíš volil kit od uCertify, s jejichž přípravnými testy mám dobrou zkušenost, který ale v té době ještě nebyl k dispozici.

Posledním materiálem, který jsem na přípravu použil je OCWSD Study Guide od Mikalaie Zaikina, který pokrývá témata zkoušky velmi pěkně. Linkovaná webová verze je zdarma, za $15 je možné si přikoupit sadu 160 otázek s odpověďmi, plus jednotlivé guidy v PDF podobě. Těch patnáct dolarů jsem investoval a můžu říct, že to stálo za to (aneb jak jsme se učili v angličtině it bang for the buck).

Pokud mám certifikaci OCWSD nějak celkově zhodnotit, musím říct, že je to určitě jedna z těch nejpřínosnějších, co dnes Oracle v oblasti Javy nabízí. Všechna témata byla víceméně ryze praktická, žádná nudná (korporátní) teorie, či dokonce ideologie. Zároveň je to taky jedna z těch, kde je těch Oraclovských technologií jen určité minimum - hodně se tam probírají věci z W3C, jako je SOAP, WSDL, XSD, WS-Addressing, nebo věci, které jsou dílem různých jiných organizací, jsou je WS-I (WS-Interoperability (Basic Profile)), nebo WS-Security.