21. listopadu 2012

Životní cyklus webových služeb

Jedním z aspektů SOA governance, který by se měl zvážit, pokud začneme s verzováním služeb, je definování a správa životního cyklu služeb (service lifecycle). Podobně jako se u vystavených rozhraní služeb snažíme, aby jejich změny byly pro uživatele předvídatelné a srozumitelné (k čemuž nám pomůže snaha o zpětnou kompatibilitu a verzování), měli bychom se podobně snažit o srozumitelnost a předvídatelnost ohledně (časové) dostupnosti služby samotné.

SOA jako taková, je poměrně volné téma, takže každý dodavatel řešení k ní přistupuje po svém (a většinou si ji ohýbá, podle svého technologického a business portofolia. Výjimkou je v tomto většinou open source, který se snaží implementovat podle návrhových vzorů a nemá přitom vedlejší úmysly). Podobně kreativní jsou výrobci i v oblasti životního cyklu SOA služeb. Pokud bysme chtěli vědět, jak vypadá nějaký "obecný" lifecycle, tak brzy zjistíme, že žádný takový není.

Service Lifecycle podle ITIL
Obecně má lifecycle nějaké hlavní fáze, rozdělené do dílčích fází. Např. Oracle má hlavní fáze pouze dvě (design a runtime), ITIL má tři (design, transition a operation) a IBM čtyři (model, assemble, deploy a manage).

Service Lifecycle podle IBM (zdroj IBM)
Pokud bychom si však přesto chtěli takový obecný lifecycle načrtnout, mohlo by to vypadat nějak takto: Na počátku je vždycky požadavek na novou business funkčnost, což by mělo vést k analýze - jestli může požadavek pokrýt nějaká stávající služba/y (nebo jejich kompozice), jestli bude potřeba stávající službu upravit (pak se musí udělat dopadová analýza - impact analysis), nebo jestli vznikne úplně nová služba. Když jsou tyto věci jasný, může se služba zaplánovat (např. kdy se nasadí na produkci).

Service Lifecycle podle Oracle (zdroj Oracle)
Následuje klasický vývojový cyklus, tj. analýza, vývoj a testování služby, nasazení na různá prostředí a pak se služba dostane do produkční fáze - začnou ji používat klienti. Časem se může stát, že služba už nebude splňovat požadavky na ni kladené, změní se požadavky a služba už nebude potřeba, anebo vznikne nová verze služby. Je čas, aby služba odešla do důchodu.

Skutečná podoba lifecyclu se ale bude vždycky odvíjet od procesu, který daná organizace má (nebo by měla mít) pro správu a řízení IT artefaktů. Protože SOA governance je pořád jen podmnožina (a rozšíření) IT governance.

Pokud máme vydefinovaný životní cyklus služby, naskýtá se otázka, kde jej spravovat. Ano, nabízejí se jednoduchá a přímočará řešení - už jsem viděl případy, kdy byla governance služeb držená v Excelu, nebo ji tvořily tři(!) tabulky v databázi. Pokud se však nechceme vydat touto svůdnou cestou a nechceme znovu vymýšlet kolo, je vhodné použít nějakou SOA governance repository.

Toto bývá dost často kamenem úrazu celé SOA governance, protože komerční repository jsou častokrát dražší, než celé zbývající SOA řešení. Pokud však nemáme velké oči (ještě nikdy jsem neviděl SOA governance implementovanou v celé své šíři), dají se, se stejným úspěchem, využít i open source řešení.

Například my jsme na projektu použili WSO2 Governace Registry, profesionální open source řešení, které (prozatím) splňuje naše požadavky. Ke každé registrované (a spravované službě) se dá přiřadit nějaký lifecycle (každá služba může mít jiný) a nastavit konkrétní fázi.


Lifecycle, který jsem pro aktuální projekt adaptoval vypadá následovně. Životní cyklus se skládá z několika stavů, kdy každý z nich může mít několik požadavků, které musí být splněny, aby se služba mohla posunout do dalšího stavu. Cyklus je znázorněn pomocí UML state diagramu, jednotlivé požadavky jsou zobrazeny jako responsibilities:

  • Initial: Začátek lifecyclu, resp. procesu pro správu a životní cyklus služby. U nás takový proces de facto chybí a je nahrazen požadavky jednotlivých projektů. To je samozřejmě z hlediska SOA governance špatně - služba totiž nepřestane existovat jen proto, že je nasazena na produkci a je akceptována (což je pohled projektu).
  • Development: Tady pro nás začíná design fáze lifecyclu (na obrázku zeleně).
  • Contract created: bylo vytvořeno WSDL a bylo akceptováno konzumenty.
  • Implemented: služba byla plně vyvinuta a nasazena na prostředí, kde ji můžou (integračně) otestovat klienti.
  • Documented: služba byla zdokumentována. Pro nás to znamená, že byl jednak plně okomentáván kontrakt (elementy v XSD a služba a operace ve WSDL) a jednak byla zdokumentována orchestrace a externí komunikace služby pomocí CASE nástroje.
  • In Test: Služba byla nasazena na testovací prostředí. Není explicitně řečeno jaké (FAT/SIT/UAT), protože jednotlivé požadavky se týkají různých prostředí.
  • Smoke test passed: release manager ověřil, že služba po nasazení na SIT prostředí "žije".
  • Test cases passed: test manager nechal projít všechny test casy a schválil posunutí služby do UAT testů.
  • Accepted: služba byla akceptována v rámci UAT testů.
  • Available: služba byla na sazena na produkční prostředí a je tak k dispozici konzumentům. Zde začíná run-time fáze cyklu (oranžově).
  • Deprecation notification: konzumenti služby byli notifikování, že služba k nějakému datu přejde do stavu deprecated.
  • Deprecated: služba je označena jako deprecated (určena k penzionování), nicméně stále je ještě k dispozici konzumentům. Pokud je služba označena jako deprecated, je zpravidla již k dispozici její novější verze (jejíž nasazení by mělo být synchronizováno s tímto stavem). Výjimkou může být, pokud je služba rušena bez náhrady - v tom případě je služba označena jako deprecated, ale není nasazena její novější verze.
  • Retirement notification: konzumenti služby byli notifikováni, že služba k nějakému datu přejde do stavu retired.
  • Retired: služba byla penzionovaná - stažena z používání a je klientům nedostupná. Služba v tomto stavu by stále měla být evidovaná v SOA governance repository. Například proto, aby bylo dohledatelné, v jakém časovém rozmezí byla služba aktivní apod.

Na závěr ještě malá ukázka, jak vypadá část lifecyclu v nástroji WSO2 Governace Registry:


U služby je vždy zobrazen aktuální stav cyklu, požadavky stavu jsou prezentovány checkboxy. Pokud služba splňuje podmínky přechodu do dalšího stavu (a tento stav skutečně již nastal), lze službu posunout do dalšího stavu tlačítkem Promote. Přechody mezi stavy a splnění požadavků lze svázat s formální kontrolou (např. kontrola verzí závislých artefaktů) a konkrétní uživatelskou rolí.

Související články:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.