1. března 2012

Rok s Kindlem

Tak už je tomu rok, co jsem si koupil Kindle. Rok je vhodná doba k bilancování, takže co mi za tu dobu prošlo čtečkou? (Jde o odborné knížky, které jsem buď přečetl, nebo "významně" rozečetl. Pořadí je náhodné, tak jak to zrovna teď mám srovnaný ve čtečce.)

29. února 2012

ePub v cloudu

Jsem spokojeným majitelem čtečky Kindle. Jedna z věcí, co se mi líbí je, že všechny knihy koupené na Amazonu se automaticky přidají do (amazoního) cloudu. Odtud jsou potom k dispozici např. přes výbornou čtečku v prohlížeči Kindle Cloud Reader. Co se mi naopak nelíbí je, že Kindle (zatím) oficiálně nepodporuje formát ePub (a ani neumožňuje v cloudu umístit knihy koupené jinde, než na Amazonu).

Protože pár knih v ePubu mám a musel bych používat nějakou softwarovou čtečku, uvítal jsem, že je k dispozici také cloudová alternativa. Známé nakladatelství technologických knih O'Reilly (to jsou ty bílé knížky se zvířátkama) rozjelo Bookworm - cloudovou platformu pro online čtení ePub knih.Vyzkoušel jsem, používám a jsem více méně spokojen. Není to sice tak komfortní jako Kindle Cloud Reader a formátování textu není úplně excelentní, ale právě vzhledem ke "cloudovosti" jsem ochotný tyhle nedostatky překousnout.

Bookworm umožňuje upload (a download) vlastních  ePub knih. U rozečtené knihy si pamatuje poslední otevřenou kapitolu. Uživatelské rozhraní trochu připomíná Adobe Reader - vlevo menu s kapitolama, vpravo obsah (kapitoly). Co zatím nefunguje, je vyhledávání v knížkách, ale to by snad mělo být brzo zprovozněno - v helpu už je to popsáno. Co chybí úplně je psaní poznámek a zvýrazňování textu - vlastnost, kterou poměrně hodně využívám u technických knih (a hádejte - Kindle to má).


6. listopadu 2011

(Ne)funkční tým

V rámci projektu, na němž se podílí kromě zákazníka několik firem, jsem přebíral tým vývojářů. Nebylo to úplně přátelské převzetí (z hlediska projektu) a tak jsem se obrátil na radu k moudrým knihám. Z nabídky Amazonu jsem nakonec zvolil The Five Dysfunctions of a Team od Patricka Lencioniho.

Kniha je rozdělena do dvou částí. Tu první, větší charakterizuje podtitul knihy - A Leadership Fable. Sledujeme v ní příběh IT společnosti (startupu), který má (jak jinak, vzhledem k tématu) nefunkční executive team. Do firmy přichází nová CEO, která má na starosti tým sjednotit, motivovat a dovést společnost k rozkvětu :-)

Tato část je napsána velmi čtivě, až napínavě a celkem přirozeně představuje a vysvětluje principy (ne)fungování úspěšného týmu. Tyto principy jsou pak precizně shrnuty v druhé části, nazvané The Model. No a co že je oněmi pěti principy?


V podstatě nejde o nic překvapivého (když je to takto zjeveno a poskládáno v logických souvislostech), ale člověku takové "zjevné" věci kolikrát ani nedojdou. Pro mne nejpřínosnější byl hned ten první princip Absence důvěry. Dovolil bych si zde z něj (a z knihy) dvakrát ocitovat:

"In the context of building a team, trust is a confidence among team members that their peers' intentions are good, and that there is no reason to be protective or careful around the group. In essence, teammates must get comfortable being vulnerable with one another."

"The most important action that a leader must take to encourage the building of trust on a team is to demonstrate vulnerability first. ... What is more, team leaders must create an environment that does not punish vulnerability."

4. listopadu 2011

UML certifikace, OCUP Intermediate

Právě jsem se čerstvě UML certifikoval, ještě mám vedle sebe "kouřící" report. Celá certifikace se jmenuje OMG-Certified UML Professional Intermediate Exam :-) zkráceně OCUP Intermediate. Nebylo to úplně jednoduché, nicméně jsem prošel se skóre 45/70 (passing score je 31/70).

Jako přípravu jsem primárně použil prep-kit UM0-200 od uCertify. Buď už mám těch certifikací moc a jsem zmlsaný, nebo zrovna tohle nebyl úplně povedený kit, každopádně ho nedoporučuju použít jako jediný zdroj na zkoušku. Nicméně i když jsem s jeho kvalitou nebyl úplně spokojený, i tak mi dost pomohl.

Naopak bych vřele doporučil knížku UML Certification Guide: Fundamental & Intermediate Exams. Bohužel jsem jí nevěnoval dostatek času - určitě bych pak měl lepší skóre. Jenom je škoda, že knížka už neobsahuje poslední, závěrečnou certifikaci (OCUP Advanced). Tu bych si chtěl časem také udělat a zatím nevím, jaké materiály pro to zvolit.

Kvůli certifikaci jsem si pořídil ještě jednu knížku (už jsem o ní psal): UML Distilled od Martina Fowlera. Jednak jsem si chtěl trochu šířeji oživit UML samotné a jednak jsem ji použil jako sekundární zdoj. Řekl bych, že se celkem hezky doplňovala s prep-kitem od uCertify.

Závěrem. Myslím, že zdroje jsem si zvolil správně, jenom jsem měl být trochu důslednější (= méně líný) při čtení UML Certification Guide.


10. října 2011

Enterprise integrace, messaging

Dostal jsem se jako teamleader na integrační projekt, založený na proprietárním řešení/technologii. To proprietární (o kterém nechci psát) je nicméně postaveno nad WebSphere Message Brokerem (WMB). Právě kvůli WMB, jsem se pustil do čtení výborné knížky Enterprise Integration Patterns (EIP). A jelikož je pro mne jak WMB, tak EIP nové, rozhodl jsem se o tom napsat (v rámci studia) pár článečků. Takže...


Základní koncepty messagingu

WMB je, jak napovídá název, založený na messagingu, takže se prvně podíváme, co to ten messaging je a na čem jsou postaveny jeho základy (inspirováno a citováno z EIP). Vezměme si následující obrázek, který obsahuje všechny základní koncepty messagingu:


  • Messages (zprávy). Kolem zpráv se to celé točí. Zprávy jsou atomickým paketem dat, která jsou přenášeny z jednoho systému do druhého. Každá zpráva se skládá z hlavičky a z těla (nic překvapivého). Zprávy mají často hierarchickou podobu (např. XML, nebo struktura Java objektů).
  • Channels (kanály). Virtuální "trubky", kterými tečou zprávy. Kanály jsou jednosměrný - jedna aplikace do kanálu zapisuje a druhá z něj čte.
  • Endpoints (koncové body). Rozhraní pro připojení aplikace k messagingovému systému. Umožňuje aplikaci posílat a přijímat zprávy. Instance endpointu je svázána s konkrétním kanálem - z toho vyplývá, že může zprávy buď přijímat, nebo odesílat (ne obojí najednou).
  • Routing (směrování). Pokud máme hodně aplikací a kanálů, může být tok zprávy velmi komplikovaný. Namísto aby se o její trasu musel starat odesílatel, pošle ji do message routeru, který se postará o navigaci zprávy skrze topologii kanálů tak, aby dorazila k příjemci (známe z TCP/IP).
  • Pipes and Filters (trubky a filtry). Pokud potřebujeme se zprávou během jejího toku nějak pracovat, je vhodné ji přes několik kanálů prohnat potřebnými škatulkami - princip, který dobře znají uživatelé Unixu (ls -l /dev/ | grep sd[a-f] | wc -l), nebo električtí kytaristé (kytara - ladička - overdrive - chorus - kombo).
  • Transformation (transformace). To jsou ty krabičky. Potřebuju konvertovat data z jednoho formátu do jiného? Potřebuju zprávu něčím obohatit? Potřebuju změnit transportní protokol? Použiju odpovídající transformaci/krabičku.
Jak je vidět z uvedeného přehledu základních principů, jde o v podstatě triviální koncepty. Přínosem výše uvedené EIP knížky je, že jednak tyto principy probírá do hloubky a v různých variantách, jednak je uvádí komplexně (můžou být věci, které člověku na první, druhý, třetí pohled nedojdou) a jednak je kombinuje do důmyslných a praxí ověřených řešní (přeci jenom, jsou to vzory).

16. srpna 2011

ThoughtWorks Radar, zajímavé technologie

Firma ThoughtWorks (kde pracuje můj oblíbený SW guru Martin Fowler) nedávno zveřejnila svůj Technology Radar, jehož účelem je "to help decision makers understand emerging technologies and trends that affect the market today." Ještě než se dostanu k technologiím, které mne zaujaly, uvedu k Radaru krátkou legendu. Radar je rozdělen do kvadrantů Techniques, Tools, Platforms a Languages. Jednotlivé technologie jsou umístěny na kruzích:
  • Adopt: We feel strongly that the industry should be adopting these items. We use them when appropriate on our projects.
  • Trial: Worth pursuing. It is important to understand how to build up this capability. Enterprises should try this technology on a project that can handle the risk.
  • Assess: Worth exploring with the goal of understanding how it will affect your enterprise.
  • Hold: Proceed with caution.



To, co mě na Radaru zaujalo nejvíc, je nadějná pozice Clojure. Vzhledem k tomu, že tomuto se věnuji na svém dalším blogu věnovaném Clojure, nebudu to zde rozebírat. Co dalšího?

  • Continuous Delivery. Aktuální agilní technika z dílny samotných ThoughtWorks, aneb jak efektivně dostat na produkci každý dobrý build. Knížku už mám zakoupenou, teď jen najít čas si ji přečíst.
  • Sonar. Integrovaný nástroj pro kontrolu a vizualizaci metrik zdrojového kódu. Sám jsem ho sice, bohužel, na projektu ještě nepoužil, ale už mockrát jsem nad ním přemýšlel - procházet jednotlivé metriky vygenerované Mavenem je otravné a člověk přitom ztrácí celkový kontext.
  • Vzestup NoSQL databází. Už bych se měl na nějakou konečně podívat.
  • Gradle. Nástroj na automatizaci projektu, něco jako Maven používající Groovy DSL. Jeden čas jsem ho používal na malé Java a Groovy projekty. Možná nastal čas se k němu vrátit.
  • JRuby. Ruby implementace pro JVM. Jestli mi do toho něco nevleze, rád bych se Ruby naučil jako další jazyk. Ruby/JRuby se mi jako Javistovi hodí.
  • Špatné umístění GWT. Doslova je řečeno: "GWT is a reasonable implementation of a poor architectural choice.". O GWT jsem přemýšlel ze strategického hlediska, jako o možné frontendové Java technologii při návrhu architektury AJAX aplikací. Tak teď nevím, nevím.
ThoughtWorks Radar ve formátu PDF.

    11. srpna 2011

    Destilované UML

    V rámci přípravy na druhý stupeň UML certifikace jsem si koupil (a přečetl) knížku Martina Fowlera UML Distilled s podtitulem A Brief Guide to the Standard Object Modeling Language. Fowler se zaměřuje na dvě hlavní témata: jednak celkový přehled všech UML diagramů ve verzi 2.0 (kde až na výjimky nejde moc do hloubky - opravdu brief guide) a jednak zasazení diagramů do kontextu SW vývoje/designu/analýzy - zde můžou být (pro někoho) cenné jeho  postřehy a doporučení o použitelnosti jednotlivých diagramů.

    Knížka to není špatná (dal jsem jí čtyři hvězdičky), nicméně pro moji aktuální potřebu se moc nehodí. Celkový přehled diagramů byl fajn pro oživení UML oblasti. Ovšem vzhledem k účelu, ke kterému jsem si knihu pořídil tam byl nevhodný poměr mezi specifikací UML a popisem/vysvětlováním různých oblastí SW engineerství (= málo UML). Navíc celý ten "projektový" kontext, kterým Fowler UML ve své knize obalil (např. iterativní vývoj), už byl mnohokrát popsán jinde. Pro certifikaci samotnou tedy spoléhám spíše na doporučený (oficiální) studijní materiál UML 2 Certification Guide a sadu zkušebních testů.

    Na závěr ještě poznámka ke Kindle edici knížky. Vzhledem k tomu, že Fowler je u daného diagramu někdy velmi stručný, velmi často odkazuje do bibliografie a doporučuje další čtení k prohloubení tématu. Bohužel, biblio reference jsou uvedeny pouze jako klíč obyčejným textem - pokud si tedy v textu přečtu, že výborným doplňujícím zdrojem k tématu je [McConnell] a nemůžu si jednoduše kliknout a navíc navigace knihy neumožňuje jednoduše skočit do sekce bibliografie, tak je to otravné až frustrující. Dalším, již méně otravným (nicméně také bych jej párkrát využil) nedostatkem je nemožnost listovat mezi kapitolami.

    P.S.: Pro ty, co jsou zvědaví, co se skrývá pod klíčem [McConnell], tak je to Rapid Development: Taming Wild Software Schedules od Steva McConnella.