Phone Screen
Jedna z věcí, ke kterým jsem došel a považuji ji za nutnost, je phone screen. Jediný případ, kdy ho nedělám, je buď že mám s daným člověkem přímou pracovní zkušenost, anebo jsme se předtím už osobně setkali - to se stává, pokud třeba někdo zareaguje na můj inzerát.
Poslední dobou si hodně čtu o agilním přístupu (i po těch letech se člověk pořád má co učit) a věc, která se mi stále vrací a furt si ji musím připomínat - každý mítink musí mít smysl. Fajn, jaký je tedy pro mne smysl phone screenu? Podívejme se, co stojí v soukromém samurajském slovníku:
Phone Screen: Je to první, krátký a efektivní kontakt s potencionálním kolegou, který zodpoví jedinou otázku - má smysl se osobně vidět a pokračovat ve vzájemném získávání informací?
Proč používám termín phone screen a ne třeba "telefonní pohovor"? Inu, to proto, že je to krátké a přesně to vystihuje svůj účel. Uznejte - "telefonní filtrování" zní blbě samo o sobě a poslat kandidátovi pozvánku s takovým předmětem by asi nebylo zrovna vstřícné.
Poslední dobou si hodně čtu o agilním přístupu (i po těch letech se člověk pořád má co učit) a věc, která se mi stále vrací a furt si ji musím připomínat - každý mítink musí mít smysl. Fajn, jaký je tedy pro mne smysl phone screenu? Podívejme se, co stojí v soukromém samurajském slovníku:
Phone Screen: Je to první, krátký a efektivní kontakt s potencionálním kolegou, který zodpoví jedinou otázku - má smysl se osobně vidět a pokračovat ve vzájemném získávání informací?
Proč používám termín phone screen a ne třeba "telefonní pohovor"? Inu, to proto, že je to krátké a přesně to vystihuje svůj účel. Uznejte - "telefonní filtrování" zní blbě samo o sobě a poslat kandidátovi pozvánku s takovým předmětem by asi nebylo zrovna vstřícné.
Struktura
Můj phone screen má vždy stejný začátek. Zavolám, představím se jménem a firmou a řeknu: "Tento phone screen by měl trvat 30 minut a projdeme si následující kroky:
- představím se já,
- představí se kandidát z hlediska technologií,
- technické otázky,
- kandidátovy otázky."
Pak si cca 30 minut povídáme, během té doby bedlivě sleduji čas, a po půl hodině rozhovor ukončím.
Pokud se podívám blíže na jednotlivé body:
Představím se já, tedy, znovu zopakuji svoje jméno, řeknu svoji formální pozici a krátce vysvětlím obsah své práce. Myslím si, že je to fér vůči kandidátovi - dát mu nějaký kontext, aby věděl, s kým asi tak mluví.
Představí se kandidát z hlediska technologií. Jediná informace, kterou o kandidátovi v tento moment mám, je zpravidla pouze jeho CV. Což je dost slabá a nevěrohodná informace. Požádám proto kandidáta, aby se mi představil z hlediska technologií. Zdůrazním, že mě nezajímá klasické "odříkávání" životopisu, stejně tak, jaký byl business význam projektů, nebo aplikací, na kterých se podílel. Co mě zajímá, je jeho současný technologicko-seniorní "snapshot".
Myslím, že je to celkem logické - nenajímám odborníka na nějakou business doménu, ani business analytika, ale vývojáře. Takže mě zajímají technologie, frameworky, architektura atd. Bohužel, lidé dost často tuto otázku ignorují a spustí naučený kolovrátek. Pokud se tak stane (pořád sleduju ten čas), vrátím je zpátky k původní otázce.
Technické otázky. Jedním z cílů předchozí části je zjistit kandidátovy silné technologické stránky. Říkám o sobě (ohledně pohovorů), že jsem hodný, ale spravedlivý. Takže se ho ptám na věci, o kterých říká, že je dobře zná. Samozřejmě, musím ty věci dobře znát i já. Ale vzhledem ke svému stáří a senioritě ;-) vždycky najdeme slušný průnik. Někdy se i kandidáta přímo zeptám: "Jaké jsou momentálně dvě Vaše nejsilnější technologie?".
No a pak začneme na povrchu, u triviálních a základních věcí a jdeme hloub a hloub, až se někde naše znalosti zastaví - narazíme na lokální minumum. Pokud se to stane, nebo se téma vyčerpá, nebo pokud přes veškerou snahu zůstaneme stále na hladině, přejdu k dalšímu (silnému) tématu.
Pro představu jak může tahle část vypadat, dejme tomu, kandidát říká, že dobře zná JPA, či Hibernate. Můžeme začít třeba otázkou "Na jakém principu tahle technologie funguje?", nebo "Jaký je vztah mezi JPA a Hibernate?".
Pak se podíváme na mapování pomocí metadat. Můžou to být otázky typu "Které dvě anotace/XML elementy jsou nezbytně nutné, aby framework mohl používat (POJO) třídu jako entitu?", či "Které anotace při mapování běžně používáte?". Podstatné je, že nevyžaduji přesné názvy, ale jestli kandidát rozumí o čem mluví a principům, na kterých to funguje.
A jdeme hlouběji - jaké mohou být vztahy mezi entitami, jaké jsou strategie pro získávání dat a která z nich je defaultní pro daný typ vztahu? Jak se řeší složené klíče? Na téhle úrovni složitosti často opustíme mapování entit a podíváme se na jiná zajímavá témata - přece jenom, děláme phone screen a času je málo.
Můžeme si popovídat třeba o EntityManageru, nebo o Session. Pokud nám to spolu klape, můžeme se dostat až k transakcím, nebo co to je PersistenceContext a PersistenceUnit. Někdy dokonce dojde i na lifecycle entit :-)
Ať už se dostaneme kamkoliv, je podstané, jak jsme si o tom popovídali. Už jsem zmiňoval, nejde mi o žádné odříkávání slovníkových dat a in-memory znalostí. Jde mi o porozumnění a rozsah, které by mělo odpovídat dané úrovni seniority. Jednotlivé otázky, jak úvodní, tak usměrňující vybírám intuitivně, nemám žádný mustr, podle kterého jedu.
Když se čas nachýlí, je prostor pro kandidátovy otázky. Kandidát mi věnoval cca 25 minut svého času a tak je fér mu otevřeně zodpovědět, co by ho zajímalo. Možná si říkáte, že 5 minut na otázky není moc, ale většinou to bohatě stačí - moje zkušenost je taková, že nadpoloviční většina lidí nemá žádné otázky, nebo tak jednu dvě. Pokud je někdo zvědavější a má otázek víc, i já mu (rád) věnuji víc času.
Časem jsem ale zakomponoval lepší metodu - přímo během pohovoru si kreslím mind mapu. Stejnou metodu pak používám i u osobního pohovoru (Je to konzistentní a dobře se v tom hledá). Výhodou mind mapy je, že si daleko lépe připomenete, o čem jste si povídali. A taky to lépe vypadá. Navíc, mind mapa se mnou zůstane - zpracovaná CV vyhazuji, ale mind mapy si schovávám a archivuji.
Pokud se podívám blíže na jednotlivé body:
Představím se já, tedy, znovu zopakuji svoje jméno, řeknu svoji formální pozici a krátce vysvětlím obsah své práce. Myslím si, že je to fér vůči kandidátovi - dát mu nějaký kontext, aby věděl, s kým asi tak mluví.
Představí se kandidát z hlediska technologií. Jediná informace, kterou o kandidátovi v tento moment mám, je zpravidla pouze jeho CV. Což je dost slabá a nevěrohodná informace. Požádám proto kandidáta, aby se mi představil z hlediska technologií. Zdůrazním, že mě nezajímá klasické "odříkávání" životopisu, stejně tak, jaký byl business význam projektů, nebo aplikací, na kterých se podílel. Co mě zajímá, je jeho současný technologicko-seniorní "snapshot".
Myslím, že je to celkem logické - nenajímám odborníka na nějakou business doménu, ani business analytika, ale vývojáře. Takže mě zajímají technologie, frameworky, architektura atd. Bohužel, lidé dost často tuto otázku ignorují a spustí naučený kolovrátek. Pokud se tak stane (pořád sleduju ten čas), vrátím je zpátky k původní otázce.
Technické otázky. Jedním z cílů předchozí části je zjistit kandidátovy silné technologické stránky. Říkám o sobě (ohledně pohovorů), že jsem hodný, ale spravedlivý. Takže se ho ptám na věci, o kterých říká, že je dobře zná. Samozřejmě, musím ty věci dobře znát i já. Ale vzhledem ke svému stáří a senioritě ;-) vždycky najdeme slušný průnik. Někdy se i kandidáta přímo zeptám: "Jaké jsou momentálně dvě Vaše nejsilnější technologie?".
No a pak začneme na povrchu, u triviálních a základních věcí a jdeme hloub a hloub, až se někde naše znalosti zastaví - narazíme na lokální minumum. Pokud se to stane, nebo se téma vyčerpá, nebo pokud přes veškerou snahu zůstaneme stále na hladině, přejdu k dalšímu (silnému) tématu.
Pro představu jak může tahle část vypadat, dejme tomu, kandidát říká, že dobře zná JPA, či Hibernate. Můžeme začít třeba otázkou "Na jakém principu tahle technologie funguje?", nebo "Jaký je vztah mezi JPA a Hibernate?".
Pak se podíváme na mapování pomocí metadat. Můžou to být otázky typu "Které dvě anotace/XML elementy jsou nezbytně nutné, aby framework mohl používat (POJO) třídu jako entitu?", či "Které anotace při mapování běžně používáte?". Podstatné je, že nevyžaduji přesné názvy, ale jestli kandidát rozumí o čem mluví a principům, na kterých to funguje.
A jdeme hlouběji - jaké mohou být vztahy mezi entitami, jaké jsou strategie pro získávání dat a která z nich je defaultní pro daný typ vztahu? Jak se řeší složené klíče? Na téhle úrovni složitosti často opustíme mapování entit a podíváme se na jiná zajímavá témata - přece jenom, děláme phone screen a času je málo.
Můžeme si popovídat třeba o EntityManageru, nebo o Session. Pokud nám to spolu klape, můžeme se dostat až k transakcím, nebo co to je PersistenceContext a PersistenceUnit. Někdy dokonce dojde i na lifecycle entit :-)
Ať už se dostaneme kamkoliv, je podstané, jak jsme si o tom popovídali. Už jsem zmiňoval, nejde mi o žádné odříkávání slovníkových dat a in-memory znalostí. Jde mi o porozumnění a rozsah, které by mělo odpovídat dané úrovni seniority. Jednotlivé otázky, jak úvodní, tak usměrňující vybírám intuitivně, nemám žádný mustr, podle kterého jedu.
Když se čas nachýlí, je prostor pro kandidátovy otázky. Kandidát mi věnoval cca 25 minut svého času a tak je fér mu otevřeně zodpovědět, co by ho zajímalo. Možná si říkáte, že 5 minut na otázky není moc, ale většinou to bohatě stačí - moje zkušenost je taková, že nadpoloviční většina lidí nemá žádné otázky, nebo tak jednu dvě. Pokud je někdo zvědavější a má otázek víc, i já mu (rád) věnuji víc času.
Zakončení
Jakmile jsou otázky za náma, zbývá říct už jen dvě věci - co bude následovat a rozloučení. Co následuje po rozhovoru? Za pomocí svých poznámek (viz dále) sepíšu jednoduché hodnocení s pozitivním, nebo negativním výsledkem, který se kandidát vzápětí dozví. Pozitivní skóre se rovná pozvání na osobní pohovor.
Když jsem s phone screeny začínal, psával jsem si poznámky přímo do vytištěného CV. Není to dobrý způsob - každé CV je jinak formátované, velikost bílých ploch na psaní je proměnlivá, je to neuspořádané atd. Jedinou výhodou je, že CV a poznámky jsou pohromadě.Jak si píšu poznámky
Časem jsem ale zakomponoval lepší metodu - přímo během pohovoru si kreslím mind mapu. Stejnou metodu pak používám i u osobního pohovoru (Je to konzistentní a dobře se v tom hledá). Výhodou mind mapy je, že si daleko lépe připomenete, o čem jste si povídali. A taky to lépe vypadá. Navíc, mind mapa se mnou zůstane - zpracovaná CV vyhazuji, ale mind mapy si schovávám a archivuji.
